Foto: Thomas Gažda, hc-kometa.cz
23. prosince 2021, 16:07
Daniel KincBrněnský šikula Petr Holík načal čtvrtou stovku asistencí v Tipsport extralize. Ve středeční předehrávce pomohl svému celku hned třemi body (navíc vítězným gólem) k výhře 4:3 s Pardubicemi. Přitom Kometa prohrávala po první části 0:2…
útočník, 32 let
Ale nakonec jste to dokázali otočit.
Góly jsme dostali z toho, že jsme měli binec v pásmu. Byly tam dorážky na brankovišti a z nich přišly oba góly. O přestávce jsme si řekli, že to takhle nejde a že musíme hrát víc zodpovědněji. V hlavě jsme se uklidnili a věřili, že šance, které si vypracujeme, proměníme. To se nakonec stalo, takže super.
Už druhou třetinu jste načali skvěle a po sedmi sekundách zásluhou Petera Muellera skórovali.
To bylo famózní. Guli (Michal Gulaši, pozn. red.) jak ho viděl, tak to jsem smeknul. To nás určitě nakoplo. Spíš jsme si říkali, že chceme ubránit zbytek oslabení a pak na ně vletíme, ale to, že jsme dali hned gól, nás pořádně probralo a nakoplo.
Michal Gulaši to takhle chtěl, jo?
Má oči jak sviňa, určitě ho viděl. To bylo nacvičené. Guli mu o přestávce řekl, ať si tam takhle najede a on mu to tam dá.
Opravdu?
(Podívá se na trenéra Horáčka). Proč se všichni smějí? Však je to pravda (směje se).
Na konci jste sám rozhodnul. Jak se celá akce seběhla?
Bylo to se štěstím. Zaťa (Martin Zaťovič, pozn. red.) mě viděl celou dobu, dával mi to do forhendu, tím by se mi to zametalo jednodušeji, ale obránce do toho ještě sáhnul. Odrazilo se to ke mně a špičkou bekhendem jsem to tam se štěstím dostal.
A okamžitě jste směřoval oslavy směrem za rodinou.
Jasně. Byl tam synek s manželkou, takže jsem byl rád, že to viděl. I když podle mě to teda neviděl, ale byl tam (úsměv).
Jak se cítíte po zranění?
V rámci možností dobře. Nebudu říkat úplně svůj zdravotní stav… Odehrál jsem dva zápasy, takže super.
„Byl tam synek s manželkou, takže jsem byl rád, že to viděl. I když podle mě to teda neviděl, ale byl tam."
Čekal jste, že se vrátíte do zápasu dříve, nebo naopak později?
Bylo to tak padesát na padesát. Čekal jsem, že už možná jeden dva zápasy odehraji před reprezentační pauzou, ale to nebylo vůbec stoprocentní. Ani na tréninku to nebylo ono. S trenéry jsme se dohodli, že během reprezentační pauzy se to dá ještě víc dohromady a naskočil jsem potom.
Načal jste navíc čtvrtou stovku asistencí v extralize, nyní jich máte 302. Jak si ceníte tohoto milníku?
Doufám, že ještě nějaký ten rok odehraji, a ocením to celé pak. Teď je ještě brzo. Je to určitě pěkné, ale zatím to neřeším. Snad budu hrát co nejdéle a pak se podívám někde u piva, jak skončím kariéru, na své statistiky. Třeba to ocením.
„Chci ještě zažít a vyhrát nějaký týmový úspěch, góly a asistence neřeším."
A další vaše meta? 300 gólů?
Tři sta gólů jo? To asi nevím (směje se). Tohle moc neřeším, chci ještě zažít a vyhrát nějaký týmový úspěch, góly a asistence neřeším.
V počtu asistencí v extralize naháníte Richarda Krále, který stál shodou okolností tentokrát na protější střídačce. Zažil jste ho na ledě?
Nemyslím si, že jsem proti němu hrál. To fakt nevím. V televizi jsem se na něj ale díval, byl to vysoký a technický hráč. Takový český Pavel Dacjuk.
Foto: Thomas Gažda, hc-kometa.cz
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz