Foto: Vít Golda, hc-kometa.cz
17. února 2022, 11:58
Helena HegeďováMísto bodů do tabulky počítali v posledních týdnech spíš zraněné. Kometa neprožívá jednoduché období, v každém zápase strádá víc a víc hráčů, a v nedohlednu je i návrat slovenských olympioniků, kteří v Pekingu budou bojovat o medaile. O to cennější je pro Kometu výhra nad vedoucím Třincem, kterou ve středu urvala v dost okleštěné sestavě.
útočník, 32 let
Utkání proti úřadujícím šampionům rozhodl v prodloužení Petr Holík, který se tak vykoupil za vyrovnávací trefu Třince, kdy puk nešťastně tečoval do vlastní branky.
Petře, jak hodnotíte zápas s Třincem? Konečně jste se zase dočkali výhry.
Byl to zápas se šťastným koncem pro nás. Začali jsme dobře a proměnili přesilovku, což jsme taky potřebovali, protože nám letos moc nejdou. Dlouho jsme drželi vedení 2:0 a pak přišel smolný gól, který jsem tečoval do brány. Nakonec to byla remíza a štěstí se přiklonilo k nám.
Třinec byl ve všech statistikách lepší, je výhra o to cennější?
Sice měli více střel, byli lepší na vhazování, ale na góly jsme vyhráli my, a to je důležité. Mohlo to být za tři body, ale vítězství jako takové je pro nás důležité i po psychické stránce.
Jak vypadala situace u třineckého gólu na 2:2, kdy jste puk nešťastně tečoval do vlastní branky?
Trefilo mi to hokejku. Samozřejmě jsem nechtěl, aby mě to trefilo a abych to tečoval do
brány. Bylo nás pět hráčů na pravé straně, puk nějak proletěl na beka. Já jsem byl nejblíž, ale nebyl jsem v dobrém postavení, protože hraju níž. Jediné, co mě napadalo, bylo tam skočit a zblokovat to. Kdyby mi kotouč trefil brusli, tak ho zastavím nebo by letěl do rohu. Ale to je kdyby. Nevím, jestli to byla chyba a jestli jsem tam třeba neměl vůbec chodit a nechat to tak. V té situaci jsem šel blokovat střelu.
Nakonec jste ale rozhodl gólem v prodloužení. Přemýšlel jste nad střelou?
Ne, v ten moment jsem neuvažoval. V Pardubicích jsem měl dvě gólovky, přemýšlel jsem, co udělám, a ani jednou to nevyšlo. Teď jsem viděl puk a jen do něj plácl. Štěstí se ke mně přiklonilo.
A tradičně jste vyrazil slavit do zadního rohu.
Byli tam tchán s tchýní… Ten roh je vždycky tak nejblíž, tam vždycky jezdím slavit, i když teď jsem si při oslavě málem zlomil ruku o plexi (úsměv).
Chybí vám osm hráčů. Je to hodně znát?
Samozřejmě je to hodně znát. Skoro celou sezonu nehrajeme v plné nebo stále sestavě a rozhodně je to oslabení týmu. Snažíme se ale bodovat, vyhrávat zápasy, což se nám teď povedlo. Pro všechny kluky to bude povzbuzení. Teď zase hrajeme nějaké dva tři zápasy obden, takže nám to pomůže i do tréninku. Budeme mít lehčí nohy, regenerace bude rychlejší. Doufám, že nám to hodně pomůže.
Co říkáte na šestnáctiletého Eduarda Šalého, který s vámi hraje v útoku? Proti Třinci zapsal gól a asistenci.
Každý musí nějak začít, ale on je výborný kluk. Má toho ještě hodně před sebou, musí sbírat zkušenosti a hodně zesílit. Herní praxi určitě potřebuje, ale zápas od zápasu a trénink od tréninku je lepší. Za mě je to super kluk a hráč. Hraje se nám s ním dobře.
Jak jste vypadal vy v jeho věku?
Já jsem byl menší a hrál jsem dorost. Myslím si, že dřív bylo těžší dostat se do áčka nebo se vůbec prosadit. Pamatuju si, že když mi bylo sedmnáct, tak jsem si byl jen sednout na střídačku. Jen jsem se díval a věděl, že nenaskočím. Potom jsem za áčko začal hrát až v osmnácti.
Už v pátek vás doma čeká rozjetá Sparta. V čem to bude jiné?
Každý zápas je jiný a my do toho musíme jít s pokorou, ne na hrušce s tím, že jsme porazili Třinec v prodloužení. Musíme hrát poctivě, dobře bránit a zápas se Spartou můžeme zvládnout. Nesmíme tam jít ustrašení, ale s tím, že vyhrajeme. Budeme doufat, že se to podaří.
Máte v současné chvíli nějakou metu na umístění po základní části?
Chceme se dostat do play off, a tam se začíná od nuly. Musíme se dobře připravit, abychom pak mohli dojít co nejdál, ale základ je play off. Pak se uvidí.
ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz