Na domácím ledě musíme vyhrávat, tvrdí mladoboleslavský Martin Výborný

S kapitánskou páskou vstoupil do sezony v BK Mladá Boleslav třicetiletý obránce Martin Výborný (na snímku). V posledních zápasech ale ze sestavy vypadl. V utkání na ledě Ústeckých Lvů utrpěl poranění oka a to mu nedovolovalo nastoupit. Také o tom jsme pochopitelně s Martinem mluvili. Probrali jsme ale například také otázku přísnějšího metru rozhodčích, zhodnotili dosavadní výkony boleslavského týmu v sezoně a pozornost jsme pochopitelně zaměřili také na utkání s prostějovskými Jestřábi.

Martine, vy jste se po letech v extralize vrátil letos v lednu do Mladé Boleslavi. Jaký ten návrat pro vás vlastně byl?
„Z pohledu toho, že jsem se vrátil do rodného města, to byl příjemný návrat. Na druhou stranu své výkony jsem si představoval trošičku jinak. Zase ale mužstvo jako takové dosáhlo v uplynulé sezoně obrovského úspěchu.“

Po skončení sezony 2005/2006 přišla nabídka, aby jste v Mladé Boleslavi zakotvil natrvalo. Jak dlouho jste se rozmýšlel?
„Líbilo se mi v Mladé Boleslavi. Už jen proto, kde jsme se pohybovali na samé špici tabulky. V Plzni to bylo přesně naopak. Navíc tady jsem doma, ve svém rodném městě a v klubu, který má postupové ambice. Ta budoucnost hokeje proto tady může být dobrá.“

Právě extraliga je v Mladé Boleslavi často skloňovaným slovem. Vy máte bohaté zkušenosti z nejvyšší domácí soutěže. Proto jistě můžete posoudit, jak je klub, pokud je řeč o zázemí, na postup připraven?
„Je to I. liga. Myslím si ale, že ty podmínky jsou s extraligou srovnatelné.“

Co letní příprava? Jaká byla?
„Z Plzně jsem byl na tvrdou dřinu zvyklý. Byla to velice kvalitní příprava.“

Pojďme ale do současnosti. Od utkání v Ústí nad Labem jste mimo hru. Co se vlastně stalo?
„Přede mnou byl hráč a já ho jel obsadit. Chtěl jít přede mne a hokejkou se mi dostal před plexisklo. Dloubl mě vlastně přímo do oka. To je to, co mi zůstalo v paměti. A diagnóza? Měl jsem poškozenou rohovku. Ten úder byl vedený vlastně přímo do oka. Tři dni jsem na to prakticky neviděl. Myslel jsem si, že je to otokem, který se udělal. Kolem oka jsem měl modřinu, bylo to i na šití. Jenže otok zmizel a já pořád špatně viděl. Po návštěvě lékaře se přišlo na poškrábanou rohovku. Chtěl jsem to zkusit hrát, ale po té zátěži to opravdu nešlo. Upadl jsem do mdlob a raději to nechal v klidu.“

Vy jste to ale zkoušel i v Ústí po ošetření znovu naskočit na led. Je to tak?
„To už nešlo. To byl takový, jak se říká, zoufalý pokus. Člověk přeci pořád chce hrát. Jenže udělalo se mi špatně a opravdu to nešlo.“

Kdy počítáte s tím, že naskočíte znovu do boleslavské sestavy?
„Už bych nejraději býval jel v sobotu do Havířova. Trenér Režnar ale nechtěl, abych něco uspíšil. Má samozřejmě pravdu. Přednější je zranění stoprocentně doléčit. Zatím ale nevím. Další vyšetření už dopadlo dobře. Pomalu se proto pokusím dostat do zátěže a budu to stupňovat. Věřím, že už v tomto týdnu bych mohl do hry znovu naskočit. Uvidíme.“

Soutěž už dávno vstoupila do své druhé čtvrtiny. Asi nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že dosavadní výkony Mladé Boleslavi zůstávají tak trochu za očekáváním. Kde se stala chyba, v čem je příčina?
„Kdybych to přesně věděl, tak by se to třeba nedělo. Nejsem od toho, abych to hodnotil. Pravdou je, že ta kabina nefungovala tak, jak by měla. Byla pod tlakem. Nejen ze strany vedení, což samozřejmě je správné, ale i z jiných věcí. Ten tým pořádně nevěděl, co má hrát. Od jisté doby se to postupně mění a kabina je, řekl bych, ve větším klidu. Věřím navíc, že nový systém ordinovaný trenérem Režnarem povede k lepším výkonům.“

Jak vy osobně jste spokojen se svými výkony?
„Upřímně řečeno, moc spokojený nejsem. Samozřejmě čekal jsem, že ta soutěž bude o poznání snazší. Zkrátka myslel jsem si, že rozdíl mezi extraligou a I. ligou bude větší. Je to dané tím, že myšlení hráčů v I. lize je jiné. Když jsem měl možnost zahrát si nyní dva zápasy v extralize v dresu Českých Budějovic, hrálo se úplně jinak. Na jihu Čech jsem hrál, alespoň si myslím, daleko lépe, než v Mladé Boleslavi. Doufám ale, že výkony půjdou už směrem nahoru. A že vše vyvrcholí v play-off. Pochopitelně ze všeho nejdůležitější bude uspět ve vyřazovací části. Věřím, že když se postupně probojujeme do vyšších pater, mohlo by to skutečně pro boleslavský hokej dobře dopadnout.“

Mimochodem, které zápasy jste v dresu Jihočechů odehrál?
„V Českých Budějovicích to bylo proti Třinci a poté v Plzni. Úspěšnost byla padesátiprocentní. Doma jsme vyhráli, venku naopak odešli z ledu poraženi.“

Také v prvoligové soutěži platí přísnější metr rozhodčích. Jak ho jako obránce vnímáte?Z pohledu diváka se přitom zdá, že sudí už přeci jen z toho metru mírně polevili.
„Záleží na rozhodčím, jaký nasadí metr. Já si myslím, že to je správně. Když se ale ohlédnu zpátky, tak zákrok ústeckého hráče na mě vůbec nebyl potrestán. Hráč nebyl za svůj prohřešek vyloučen. Já si myslím, že přísnější metr si to zaslouží. Je sice více vyloučených, ale je to jen v nás hráčích. Mezi kvalitou hráčů je rozdíl a slabší si někdy těmi fauly pomáhají. Rozhodčí by to samozřejmě měli pískat. Je to dané citem pro hru. Je to těžké. Mně osobně ale přísnější metr problémy nedělá. A i když to rozhodčí posoudí špatně, ten hráč by se měl uklidnit. Sudí je jen člověk a my bychom se měli starat pouze a jen o ten hokej.“

Mladoboleslavští hokejisté mají před sebou utkání s Prostějovem. Co se dá od něj očekávat?
„Doma musíme jít jednoznačně za vítězstvím. Vždyť výhra v Berounem po samostatných nájezdech pro nás byla ztrátou. Na domácí půdě bychom měli vyhrávat a to očekávat i proti Prostějovu. Také to sice není špatné mužstvo. Od nás se ale chce pohybovat se na nejvyšších příčkách. To znamená plně bodovat.“

Share on Facebook Share on Twitter