Senzační král nájezdů! Voráček chytil slinu, odolává tlaku a střídá zbraně

Foto: nhl.com

Má náramně šikovné ruce, prudkou střelu i báječné hokejové myšlení. Zkrátka všechny předpoklady, aby při nájezdech vynikal. Jenže Jakub Voráček vstupoval do olympijské sezony s nikterak výjimečnou bilancí osmnácti tref z šedesáti pokusů. Jinak řečeno, z deseti nájezdů průměrně proměnil tři. Teď si ovšem buduje pověst "penaltového mága", po návratu do Columbusu se trefil pokaždé a se Stevenem Stamkosem z Tampy se dělí o nejlepší bilanci v NHL.

Třikrát se rozjel proti soupeřově brankáři, třikrát skóroval!

Pokud si Voráček takovou fazonu udrží až do února, získá národní tým trumfové eso pro olympijské hry. Vždyť v Pekingu mohou nájezdy rozhodovat i o medailích.

Potěšující jsou také okolnosti, za jakých kladenský patriot své pokusy proměnil. Třikrát jel jako třetí z Modrokabátníků, dvakrát dokonce v situaci, kdy musel dát! Ani jednou se nemýlil. Navrch si počínal mazácky.

Obojí svědčí o pevných nervech možného reprezentačního kapitána.

Voráček při svých pokusech prostřídal různá zakončení. Nejprve se blýskl parádní bekhendovou kličkou, kterou je našinec zvyklý vídat hlavně od praváků. Mistrně ji uměl třeba Martin Procházka.

Poté Voras propálil Scotta Wedgewooda mezi betony. A naposledy bekhendovou fintu jen naznačil, stáhl si puk zpátky do forhendu a zakončil do odkryté klece. „Ohromující," vydechl jeden z televizních komentátorů.

Ač se Voráček prosadil proti třem různým klubům, dvakrát překonal stejného gólmana. Ano, právě zmíněného Wedgewooda.

Když na něj vyzrál ještě v době, kdy čapal za New Jersey, prohodil: „Přišlo mi, že tuší, že se chystám střílet mezi nohy, tak jsem stáhl puk do bekhendu a těsně přehodil jeho beton. Bylo to jen tak tak."

S jistou dávkou štěstí tehdy v říjnu ukončil čtyřleté čekání na proměněný nájezd. Od té doby při dovednostní disciplíně exceluje. Tři trefy ze tří pokusů? To v právě probíhajícím ročníku zvládl už jen Stammer.

Sluší se podotknout, že Voráček už v minulosti opakovaně předvedl, že umí klasický duel muže proti muži vyhrát. Poslední léta mu to ale "nelepilo" a na jeho předchozí úspěchy se jaksi pozapomnělo.

Teď si každopádně dvaatřicetiletý borec zaslouží za své finesy poklonu. Dlouhodobou statistiku si upravil na 21 tref ze 63 šancí, to je rovná třetina.

Kdo ví, třeba Voráčkova kariérní úspěšnost dál poroste. Proti Anaheimu ukázal, že v kleci může stát i někdo jiný než zrovna Wedgewood. (Nejen) Při "penaltách" si počíná suverénně, hokej českého tahouna opět baví. 

Načasování trejdu, co mu vlil elán do žil, nemohlo být lepší...

Share on Facebook Share on Twitter